Často se setkávám s lidmi, a někdy se mezi ně směle počítám i já sama, kteří mají pocit, jak jsou na ně ostatní zlí nebo nevlídní, i když oni jsou na všechny tak milí. Tak proč to odnášejí zrovna oni?

Nikdo se asi nebude divit, když řeknu, že důvodů je hned několik. Ale já bych chtěla psát o tom, který pochází z toho, jak sami prožíváme tyto „špatné emoce“. Jak je tedy možné, že si ten druhý vůbec dovolí být na nás takový? Věřte nebo ne, ale sami si o to řekneme. A jak? Jednoduše tím, že sami si nedovolíme tyto emoce prožít a zatlačujeme je hluboko do naší duše. Kde nejen, že tropí neplechu a v krajním případě můžou způsobovat i nemoci, ale ještě dokonce se stále derou na povrch. Potvory. Když k tomu přidáme i fakt, že ostatní lidé nám pouze zrcadlí nás samotné, tak je to docela výbušná směs. A to vše se nám děje na nevědomé úrovni (u obou zúčastněných) a my jsme z toho pak naprosto zmateni.

Takže co s tím? Zvědomovat a prožívat.

Až opět potkáte člověka, který je na vás nepříjemný, zastavte se a nadechněte se. Již víte, že to není zcela jen jeho „vina“ a že vám jen něco ukazuje. Na vás už je jen rozpoznat co to je. Ve chvíli klidu si pak sedněte a začněte se svého těla ptát. Jak se cítím? Kde to cítím? Proč asi to cítím? A vaše intuice vám bude odpovídat. Obvykle platí, že to, co vás napadne jako první, bývá správná odpověď. Aneb jak říká moje učitelka automatické kresby: Pravdu má náčelník! (intuice) A už jen zvědomění nějaké problému začíná problém řešit. Už je ve vaší vědomé části mozku a ten už s ním pracuje jak má.

A jak emoce umět prožít? Např. vztek? Jednoduše. Prostě prožít. Mám vztek? Fajn. Přijmu ho. A pokud mám možnost, tak ho zpracuju i nějakou fyzickou aktivitou. Zadupu si, zakřičím si, umyju nádobí. Já osobně mrštím molitanovým míčkem (a věřte, že to chce hodně síly, aby doletěl kam má 🙂). Nádech výdech, nádech výdech… kolikrát je potřeba.

To bylo cvíčo, co? Tak a je teď líp? Fajn. Tak to má být. Pro jeho přijmutí je také důležité si uvědomit, že „mít vztek“ neznamená „být vzteklý“. A to nejdůležitější: ŽÁDNÁ EMOCE NENÍ DOBRÁ ANI ŠPATNÁ. Všechny jsou naší součástí a na nás je, naučit se je přijímat. A tím, že se naučíte přijímat tyto kousky sebe samých, znamená jen to, že se naučíte přijímat sami sebe jako celek a vaše zdravá sebedůvěra jen poroste. A druhý člověk už pak nebude mít svou nevědomou potřebu vám cokoliv ukazovat. 🙂